Na víkend do Krumlova!
Tento článek možná nezapadá mezi ostatní na mém blogu a také tím nenápadně odsouvám dva jiné, dlouho plánované, ale věřím, že si své čtenáře najde.
Do Krumlova jsme vyrazili v ranních hodinách z Prahy. Flixbus z Roztyl vyjížděl už v 7:25 a studentská jízdenka stojí myslím něco kolem 30 korun a v Krumlově jste ještě před obědem, tak se nemusíte bát, že by vám cesta zabrala podstatnou část dne. Autobusová zastávka je zhruba 15 minut pěšky od centra, to se vám s velkým kufrem a batohem na zádech sice zdá jako minut 30, ale je to fakt kousek. Celkově si Krumlov užijete pěšky, všude po městě se dostanete velmi rychle a cestičky si zapamatujete hned po jednom odpoledni. To se mi na Krumlově líbilo. Neustále jsme sice narazili na novou uličku s obchůdky, nedělalo nám to ale sebemenší problém s orientací.
Co se ubytování týče, volili jsme Airbnb, které pro nás bylo výhodnější. A teď zpětně lituji, že jsem nepořídila nějaké fotky i na foťák, protože z mého vyprávění byste stejně neuvěřili! Bydleli jsme v „Decadent Art Club“, který je pěšky taky něco kolem 15 minut od centra. Na výběr máte z Blue, Red a Green pokojů. Green je doporučen spíše pro cestující jednotlivce, protože je z pokojíků nejmenší. Já jsem přespávala v červeném budoár pokojíku, který byl plný sběratelských kousků, obrazů samotného hostitele, psacích strojů a kabaretních čelenek. Navíc měl také staré kamenné schodiště do malé koupelny, která musí být noční můrou lidí nad 173 cm, ale přesto si mě získala! Pokoje působí z fotografií „kýčovitě“, ale naživo souhlasím s 800+ recenzemi, má opravdu duši a baví. V domě je wifi, pokoje voní po vonných tyčinkách a ubytování stojí na jednu noc něco málo přes 500 kč, tedy cca 250 na jednoho.
S jídlem jsme to řešili různě, hostitel Maty vybavil pokoje i toustovači, varnou konvicí, mikrovlnkou a dokonce vařičem. Nádobím ale docela šetřil a to, které tam bylo, se muselo nosit umývat do spodní koupelny. Žádné velké vaření jsme tam tedy neplánovali a větší jídlo si dali ve městě. V pátek jsme stihli ještě polední menu v Retro Cafe, které je blízko k řece i náměstí, za 105 korun jsme dostali výbornou rajčatovou polévku a druhé jídlo stálo taky za to, tak na takový rychlý oběd rozhodně doporučuji. Nějaké jídlo jsme si dali také v DEPO, které má ceny už docela větší, ale interiér, který připomíná velkou industriální halu, vás rozhodně zaujme. Taky zdravím shopaholicnicol, kterou jsme tam potkali. Na kávu jsme skočili bohužel jen do Ideal Coffee, kde mi udělali super horký cider a kde si praží svou kávu a pak také trošku dál od centra, do příjemné Villa Café. Pokud o Krumlově uvažujete, doporučuji jet ale až začátkem dubna. Hodně kaváren a restaurací má teď před sezónou zavřeno, tak ať nejste zklamaní.
Musím se tady ještě věnovat jednomu podniku, který mě zaujal. Na večerní posezení v komorních prostorách je v Krumlově nejlepší Apotheka cafe bar, který je těsně pod zámkem. Focení uvnitř je zakázané, tak se snažte atmosféru nasát očima a s drinkem v ruce. Takové tajné doporučení je cocktail Pear Fizz, který si tam pojedu dát ještě jednou. Zkuste ho, děkovat mi pak nemusíte ;-). A ještě víc secret tip – Restaurant bar u Bejka, kde si dáte pořádnou topinku a pívo za lidovou cenu. Hezky se štamgasty u telky, kde právě pouští UFC. Alespoň tak to bylo u nás. A byl to fakt dobrý oddych od turistů.
Zatím to asi vypadá, že všude jen jím a piju. Tak trošku to pravda je, ale došlo i na kulturu. Šli jsme se podívat do Muzea Obchodu, které je velmi nenápadné a kde si můžete vybrat nějaké super retro plechové cedule domů. Vstupné je dobrovolné a za nakouknutí to stojí. Muzeum a fotoateliér fotografa Seidela jsme bohužel na návštěvě nestihli, což mě mrzí snad nejvíce. Stihli jsme ale zámecké muzeum a výstup na věž, ze které je dokonalý výhled na celé město. Zámecké zahrady jsou teď v zimě také uzavřené, tak další důvod proč výlet ještě malinko odložit.
Na našem tripu mě opět provázel věrný batoh od kluků z @Woxkon, který sice nezmiňuji tak často, jak bych měla, nebo jak si zaslouží, ale je stále se mnou. V batohu jsem spokojeně utáhla notebook, Instax Wide 300 a hlavní foto stroj výletu – Fujifilm x100f. Bylo mi líto, že Sony nechávám doma, ale věděla jsem, že mě nečekají žádné velké portréty, jen fotky v uličkách, kde se nenápadnost a malý rozměr vyplatí. Navíc jsem ho od čtvrtku nemusela ani jednou nabíjet! Oblečení a jiné nezbytnosti jsme hodily společně s Viki do kufru, který jsme střídavě s hekáním tahaly po kočičích hlavách ve městě.
I přes mnoho zavřených podniků vám ale nechci návštěvu v zimě nějak vymlouvat. V ulicích bylo asi o polovinu míň turistů, než během hlavní sezóny a to je samo o sobě velký důvod k návštěvě. Český Krumlov jsme v podstatě prošli všemi směry a vyšli jsme si i nad město, pro nějaký ten krásný výhled a západ slunce. Potkali jsme několik kočičáků a v neděli se ještě vydali na 3 hodiny do Českých Budějovic (RegioJet z Krumlova pro studenty za 8kč), kde mohu doporučit kavárnu Datel, ve které je na mlýnku káva brněnských Rebelů.
Celkový výlet byl jako dlouho potřebná mini dovolená, která mě nezanechala s prázdnou peněženkou, ale celkem plnou hlavou vzpomínek.
